Hniloba je závažnou vadou, jejímiž původci jsou houby. Houby napadají a poškozují velmi často už živý strom a tento proces pokračuje ve znehodnocování hotového výrobku. Hniloba se navíc projevuje až ve stadiu, kdy již nebývá možné dřevo zachránit. Proto dřevo před zpracováním dobře prohlédneme a je-li měkčí a křehké (zapařené), vůbec je nepoužijeme. Pokročilejší hniloba se prozradí změnou barvy a vůně, popř. obojím.
Nejlepší a nejjednodušší ochranou pro dřevo je vysušení. Hniloba dřevo nenapadne v případě, nepřekročí-li vlhkost dřeva 20%.Takže pokud do dřevěné konstrukce nebude zatékat nebo nebude nasávat vzlínající vlhkost a bude dobře větraná ,vyhneme se náročným opravám a sanacím.
Ligninovorní dřevokazné houby
Podle toho, kterou složku při rozkladu dřeva upřednostňují, rozdělujeme dřevokazné houby na celulózovorní a ligninovorní. Celulózovorní houby rozkládají jen polysacharidickou (celulózovou) složku dřeva. Ligninovorní houby kromě celulózy rozkládají i lignin. Dřevo působením těchto hub zesvětlá měkne,drobí se, ztrácí hmotnost, ale ne objem. Někdy se v něm vytvářejí nápadné komůrky. V přírodě však většinou nenacházíme úplně vyhraněný typ celulózovorní nebo ligninovorní houby. Existuje mnoho přechodových forem, které závisí na druhu houby a dřeva i na dalších biotických faktorech.
Z hlediska praxe je pro nás důležité, že prakticky všechny druhy ligninovorních hub jsou životně závislé na vnějším přísunu vlhkosti a v případě vysušení přestávají růst, nebo úplně odumírají (na rozdíl od dřevomorky domácí, která je schopná při intenzívním rozkladu dřeva si chemickou cestou určité množství vody vyrobit sama)
Dřevomorka domácí (Serpula lacrymans /Wulf.ex Fr./Schroet.)
Je celulóvozorní saprofytická houba z čeledi hub konioforovitých (Coniophoraceae), způsobující intenzívní destrukční hnilobu dřeva, se schopností rozkládat i papír, textil nebo poškozovat zdivo. Dřevo napadené dřevomorkou domácí se postupně zbarví hnědě, hranolkovitě se rozpadá, na lomu je hladké lesklé a zcela ztrácí pevnost. Při nepříznivých životních podmínkách probíhá často hniloba uvnitř průřezu a vrchní slupka dřeva zůstává zdánlivě neporušená, podobně jako je tomu u dřeva napadeného trámovkou. Oproti trámovce se však dřevo rozpadá do výrazně větších kostek.
Dostane-li se houbová nákaza do bytového prostoru s vhodnými vlhkostními a teplotními podmínkami velmi rychle se vytváří mycelium prorůstající a rozkládající dřevo a tvořící plodnice. Zralé plodnice dokáží produkovat až 6000 výtrusů 1cm2 rouška za minutu, které jsou sebemenším pohybem vzduchu roznášeny po celém objektu , až dojde k jeho úplnému zamoření. Výtrusy si udrží klíčivost několik let i za velmi nepříznivých podmínek. Kromě rozmnožování dřevomorky výtrusy existuje ještě možnost jejího rozšíření úlomky živého mycelia nebo napadeného dřeva. Tato možnost je v praxi dokonce velmi častá, způsobená neopatrným zacházením s infikovaným dřevem při sanačních pracích a jeho poztrácením na dřevěné konstrukce dosud zdravé.
Dřevomorka domácí se dokáže rychle a nepozorovaně rozšířit pomocí zvláštních provazcovitých útvarů zvaných rhizomorfy, obsahujících sklerenchymatické hyfy se ztluštělými buněčnými stěnami, které tvoří mechanickou výztuhu těchto útvarů. Rhizomorfy prorůstají zdivem i hubeným betonem rychlostí až 2m za rok a hledají a zajišťují výživu a vlhkost i ze vzdáleného dřevního substrátu. Další nebezpečnou vlastností dřevomorky domácí jsou její skrovné požadavky na vlhkost. Optimální vlhkost substrátu cca 30% potřebuje jen v počátečním stadiu růstu. Později při intenzívním rozkladu celulózy si určité množství vody vyrábí sama chemickou cestou.
Dále má vyvinutý systém transportu vody svými hyfami. Proto nestačí jen odstranit plodnice a zdroj zvýšené vlhkosti jako je tomu u většiny ostatních druhů dřevokazných hub, citlivých na vysušení substrátu, ale je třeba celou situaci nechat posoudit mykologovi a navrhnout správný způsob sanace. Na druhou stranu informace o tom, že se dřevomorka šíří i v suchém prostředí a suc hém dřevě, že se nedá likvidovat a všechny dřevěné konstrukce z objektu musí být odstraněny nebo dokonce, že se napadený objekt musí zbourat, jsou ve většině případů přehnané a neopodstatněné.
Podmínky růstu dřevomorky domácí:
| Hodnoty | minimální | optimální | maximální |
| Vlhkost dřeva(%) | 20 | 30 | 55-100 |
| Teplota(°C) | 3 | 5-7 | 27 |
| pH substrátu | 2,5 | 5-7 | 9 |
Kornatec rozvitý (Corticium evolvens /Fr./Fr.)
Kornatec rozvitý je saprofitická ligninovorní houba z čeledi hub kornatcovitých (Corticiaceae). Vyskytuje se především v místech, kde do konstrukcí vydatně zatéká, na borovém nebo jedlovém dřevě, kde pomalu rozkládá jeho bělovou část. Tato houba z hlediska poškozování dřeva není příliš nebezpečná, neboť má značné nároky na vlhkost substrátu. V suchém prostředí se růst houby zastavuje a houba postupně odumírá. Sanaci je třeba provádět tam, kde houba již způsobila rozsáhlejší destrukci dřevěných prvků nebo kde není možno zajistit trvale suché prostředí.
Podmínky růstu kornatce rozvitého:
| Hodnoty | minimální | optimální | maximální |
| Vlhkost dřeva(%) | 20 | 30 | 55-100 |
| Teplota(°C) | 3 | 5-7 | 27 |
| pH substrátu | 2,5 | 5-7 | 9 |